Minulý víkend jsme se s Čolky vydali na dlouhý celodenní výlet přes Alexandrovku, Býčí skálu a další místa až do jeskyně Jáchymky.Níže si můžete přečíst něco málo o tom, co se dělo, nebo kliknout rovnou na všechny fotky.
Nejdříve jsme vyšli z nádraží v Adamově a po cestě jsme si zahráli pár jednoduchých her. Zastavili jsme až u památníku lesníků, kde jsme si dali malou sváču a zahráli si špagetového vraha.
Za památníkem nás čekalo to nejtěžší. Museli jsme vyjít hrozně prudký kopec, na kterém byla spousta bahna a hrozně klouzal. Rozdělili jsme se, zašpinili jsme se, ale na konci výšlapu jsme uviděli Alexandrovu rozhlednu, kde jsme se odměnili krásným výhledem a dlouhou přestávkou.
Za rozhlednou jsme zase ušli velký kus cesty, dokud jsme se nezastavili u dalšího památníku, vedle kterého byl dutý pařez. V pařezu holky udělaly skvělý lektvar z hlíny a větviček. Odpočinuli jsme si a šlo se dál!
Pod kopcem jsme narazili na malou jeskyni. Vlezli jsme dovnitř, ale příliš daleko jsme nešli, protože jsem ji neznal (mohla být nebezpečná) a hlavně jsem se do ní, na rozdíl od Čolků, moc nevlezl.
Už jsme se ale konečně blížili k Jáchymce! Když jsme tam přišli, celou jsme ji důkladně prozkoumali. Nejdřív jsme byli trochu zklamaní, dokud jsme neobjevili malou skulinku, která vedla do další „místnosti“. Tam už to bylo hodně dobrodružné, ale o moc dál jsme radši nechodili. Bohužel, většina fotek z jeskyně se mi vůbec nepovedla.
Zbyla nám ještě trocha času, a tak jsme si ještě udělali takovou malou „stezku odvahy“. Někteří měli odvahu jít do jeskyně jenom se svíčkou, někdo šel se svíčkou ve dvojici, ale všichni Čolci se překonali a došli hodně daleko.
Pak už jsme ale museli běžet na autobus. V autobuse jsme dostali vynadáno od pana řidiče, který zastavil do bahna, ale nechápal, proč ho máme na botách. Pak jsme přestoupili na vlak a po chvilce jsme byli zpátky v Bílovicích.
Wazi